Pohled Serafiny

Tělo stříbrohřívého psa se pode mnou hýbe, běží dlouhými, mocnými skoky, které pohlcují zem, jako by pro něj vzdálenost nic neznamenala. Rukama se pevně držím jeho husté stříbrné srsti na krku. Vítr mi šlehá do tváře a štípe mě do očí.

Noční vzduch je chladný, ale ze psa vyzařuje jen teplo. Pod mýma nohama cítím stálý tep síly a ochrany. Na chvíli zabořím tvář do jeho hřbetu a dovo