Pohled Viktora

Vítr bičuje stromy, když se vracím ke smečce. Tělo mám těžké a zmlácené a na kůži mi stále lpí pach krve. Ostatní mě sledují, jak kráčím k hlavnímu domu smečky.

Nic neříkají. Slyšeli poplach, vědí, co se stalo. Museli mě slyšet, jak volám Serafinu a pronásleduji ji, zatímco zněly sirény. Nikdo se mi nedívá přímo do očí, ze strachu odvracejí pohled.

Všichni vědí, co se stalo. Vědí, ž