Pohled Viktora

Pach jejího těla se mi vypaluje do nosu. Sleduji tu první stopu; vine se chodbou jako kouř z ohně, spálený a odporný. Každý pach je znamením toho, co jí udělali. Už to není jen fyzický zápach potu a kůže. Teď to cítím, všechno – její bolest, její ticho i její zoufalství. Teď to tu žije, nasáklé do podlahových prken, do kamene i do vzduchu, který dýchám.

Pokračuji za tím prvním vlákn