Z pohledu Elary

Vykroutím se Zarekovi, ale jeho ruka mě stále svírá za zápěstí.

„Pusť mě,“ řeknu mu.

„Počkej, Elaro—,“ začne Zarek a nepouští mě. Jeho prsty se mi zarývají do kůže a ruka mě začíná nepříjemně bolet.

Podívám se mu do tváře a vidím v jeho očích pevný pohled, ale i něco jiného… Skoro jako smutek… Je to možné?

Je Zarek smutný… kvůli mně?

Znovu se od něj odtrhnu, tentokrát silněji než p