Pohled Kaelena

„Ano, a pak když jsem mu řekl, aby… on…“

Můj hlas utichne, když si uvědomím, že osoba, se kterou mluvím, mě vůbec neposlouchá. Jeho pohled je naprosto upřený kamsi na taneční parket. Když se rozhlédnu kolem sebe, uvědomím si, že není jediný.

Téměř všichni v místnosti se dívají ven a ti, kteří se zpočátku nedívali, do sebe nechají strkat a ukazují tím směrem.

Též se podívám, zvědavý.