Z pohledu Elary

Kaelen a Lorcan nás přivítali, když jsme dorazili k mému domu. Služebné během mé nepřítomnosti pilně pracovaly a dům zase ožil. Když jsem vešla dovnitř, měla jsem pocit, jako bychom nikdy neodešli, nikde ani smítko prachu.

Kaelen mě nejdřív objal, hned po něm Lorcan, a pak mě oba odvedli dál dovnitř a gestem mě vybídli, abych se posadila.

„Jsem v pořádku,“ řekla jsem jim. „Celou do