Zarekův pohled

Když jsem zavěsil, nechal jsem ruku na telefonu, jako bych ho chtěl znovu zvednout. Ale komu bych volal? Elaře? Ta by se mnou mluvit nechtěla – rozhodně ne o ničem jiném než o dětech. A děti samy byly na jedné ze svých poškolních aktivit.

Teď, když se Fia cítila lépe, chtěla dělat všechno. Vyzkoušet každý sport, dokonce i gymnastiku. Už ji nic nedrželo zpátky.

Byl jsem na ni tak hrd