ELOWEN.

Uplynuly tři hodiny a já jsem zabloudila. Nevím, kde jsem, a bez telefonu mě nemá co vést; teď už budou vědět, že jsem zmizela. Půjde někdo po mně?

Při pomyšlení na tu stvůru, které mě dali, mě pálí slzy. Jako bych nebyla nic víc než kus majetku. Nepůjdu tam, nenechám ho, aby si mě vzal. Zaplavuje mě pocit zrady; jak mi to mohli udělat?

Klouby mám bílé, nehty se mi zarývají do dlaní a hroz