ELOWEN.

Zalapám po dechu, když je Zar tak nečekaně sražen k zemi, že se nestihne ani bránit. Jeho hlava narazí do skal za ním a já v panice a strachu vykřiknu.

Co jsem to udělala?!

Pokusím se k němu vyrazit, srdce mi divoce buší, vina a agónie mě trhají na kusy. K mému zděšení se však mé tělo odmítá pohnout. Ta temnota a neklid, které kolem mě kroužily, nesmírně zesílí.

Co se to děje?

Proč jsem na