ZARETH.

Její pláč mě děsí. Nevím, proč pláče, ale něco není v pořádku.

Já se také cítím jinak… ale nestěžuji si…

Bez neustálého vzteku, se kterým jsem bojoval, se cítím spokojený, přesně tak, jako když jsme odešli do té druhé sféry.

Vím, že jsem ztratil část sebe, ale není to část, pro kterou bych truchlil.

Udělala správnou věc; udělala, co bylo třeba, a jsem na ni nesmírně hrdý, ale její srdceryv