„Slečno Vanceová.“ Hluboký, chraplavý hlas vytrhl Elenu z jejího snění. Otočila se a uviděla vysokou ženu s prošedivělým afrem, která si ji se zájmem prohlížela.

Vypadala povědomě, ale Elena si nemohla vzpomenout, kde ji viděla.

„Jsem Yvette Grierová, ale všichni mi říkají Gree,“ usmála se a podala jí svou vrásčitou ruku.

Když ji Elena stiskla, čekala, že bude stejně křehká, jak vypadala, ale byla