Zoufalství v jeho hlase mě ohromilo. Ještě že jsem už seděl, protože takovou matoucí odpověď jsem rozhodně nečekal. Vstanu ze židle a jdu k němu.

Zastavil se u velkého okna na zadní stěně mé pracovny. Nastavuje žaluzie, aby mohl vyhlédnout ven směrem k hustému lesu, který obklopuje mé území.

Tato půda patří smečce po staletí a já jsem se držel tradice předchozích generací a ponechal mezi hranicí