Elora

Popadla jsem papírovou tašku, naštěstí chleba nevypadl na zem, tak jsem ho jen urovnala a vedle něj položila krabičku s dezertem. Rychle jsem se shýbla pro klíče, sundala si tašku z ramene a hodila je do ní. Ruce se mi celou dobu klepaly a srdce mi bušilo až v krku.

„Eloro,“ kývl na mě, když jsem se konečně uklidnila a znovu se na něj podívala. Vydala jsem krátký, těžký dech.

„Co tady děláš?