Gamma Kaelen

Po době, která se zdá být nekonečná, vjedeme na malé parkoviště a zamíříme do ještě menšího bistra před námi. V momentě, kdy otevřu dveře, uslyším Lylah, jak nadšeně volá mé jméno a běží mi naproti.

Jakmile je dost blízko, skočí mi do náruče a já ji sevřu nejspíš pevněji, než bych měl, ale nemůžu si pomoct. Byla šance, že už ji nikdy neuvidím, a já nikdy nechci zapomenout na tenhl