Gama Kaelen

Ze spánku mě vytrhnou hrozné, zoufalé zvuky. Posadím se a snažím se přijít na to, co je to sakra za hluk, a zároveň se snažím probrat, když vtom ten zvuk poznám. Je to hlas mého druha a zní to, jako by ho mučili.

Kleknu si k němu a srdce se mi rozbuší, jakmile se mi oči přizpůsobí a v temnotě noci jasně vidím jeho tvář. Stále spí, ale obličej má zkřivený, jako by byl v bolestech, a z