- - - - -

Když jsem ležela v Drakonově náručí, uvědomila jsem si, jak moc jsem unavená. Bez strachu a úzkosti, které mnou proudily, mi zbyla jen těžká únava.

„Takže je to opravdu v pořádku?“ zeptala jsem se a zavřela oči.

„Všechno je víc než v pořádku. Všechno je dokonalé. Očividně máme požehnaného vlka.“ Drakon mě políbil do vlasů a já se usmála na jeho hruď.

Otevřela jsem pusu, abych něco řekla,