Pohled Vespery

Chtěla jsem mu odolat. Odolat té potřebě, která mnou kvůli jeho nevhodnému chování proudila. Odolat pocitu jeho prstů uvnitř mě a rozhodně odolat účinku, který na mě měla jeho sprostá slova.

S Garrickem jsem nikdy nebyla tak smělá. Ale u Alfy Varkase to nebylo o smělosti. On si prostě dělal, co chtěl, a já se bála, že mě to učiní odvážnější než kdy dřív.

„Povol,“ zavrčel mi do ucha.