Pohled Vespery

Probudila jsem se a Varkas byl ve mně, líně se pohyboval a sál a lízal mou značku. „Nemůžu se tě nabažit, Vespero,“ řekl při každém přírazu. „Udělej se pro mě.“

Navzdory ranní rozespalosti ho mé nitro pevně sevřelo a já vyvrcholila přímo na něj, přičemž jsem z něj vysála každou kapku sémě.

Zatímco jsme se koupali, zeptal se: „Kam chceš jet na líbánky?“

„Kamkoli budeš chtít,“ vzdychl