ELARA

Panebože.

Dahlia nás sledovala.

Zabořila jsem obličej do jeho hrudi, nohy se mi mírně chvěly tam, kde byly ovinuté kolem jeho pasu, a cítila jsem, jak sebou ve mně cuká.

"Nic to není, zlatíčko. Jen se vrať dolů. Elaře není dobře," řekl, ale neotočil se.

"Není jí dobře? Ale vždyť byla před pár minutami úplně v pořádku, když jsem ji viděla," odpověděla Dahlia a mně hořela tvář studem. Chtěla j