ELARA

„Líbí se ti tu, koťátko?“ zeptal se Voktor.

Odtrhla jsem oči od stropu, na který jsem upřeně hleděla. Byl pokrytý drobnými světýlky – jako malými slunci, která však nestudila. Celá místnost, to místo, kterému říkal restaurace, byla hlučná. Až příliš.

Lidé seděli na židlích přesně jako my, nahloučení všude kolem. Někteří se smáli. Jiní mluvili rychle a rukama přitom gestikulovali, jako by ses