VOKTOR

„Voktore, jak mi to můžeš udělat? Jen kvůli té holce. Mě znáš déle než ji,“ řekla Vivienne, tvář měla bledou, rty popraskané a loupající se.

Opřel jsem se o zeď a sledoval ji, zatímco jsem pomalu potahoval z cigarety mezi prsty. Měl jsem to vědět. Měl jsem věřit svým instinktům. Nejsem hloupý. Vivienne mě chtěla. Ne proto, že by mě milovala. Ona nemilovala nikoho, ne tímhle způsobem. Věřila