ELARA

„Dneska jsi byla tak dobrá – mnohem lepší než já a Carys,“ řekla Saša a s úsměvem na mě pohlédla. Měla ruku kolem mých ramen, když jsme po hodině mířily ke dveřím studia.

Tváře mi hořely rozpaky, a než jsem stihla cokoli udělat, vložila se do toho Carys. „Hele! Já nebyla tak špatná!“ odfrkla si a s přehnaně našpulenými rty si zkřížila ruce na hrudi. Podívala jsem se na ni s obavou, aby si ne