Voktor vstal z postele, popadl ji za ruku a otočil ji tváří k sobě.

„Kde máš obojek?“

Nereagovala. Ale viděl to — slzy lesknoucí se v jejích očích. A v tu ránu se ho zmocnil zmatek.

Věděl, že bude rozrušená. Nebyl doma víc než den. Čekal hněv. Ticho. Možná i slzy.

Ale ne… tohle.

Ne tu prázdnotu v jejích očích. Ne to, jak její tělo bylo chladné i v jeho dlaních.

Něco bylo špatně. Hluboce špatně.

Pu