„Zlato, prosím tě, sedni si. Budu jen pár kroků odsud, přímo tam,“ zamumlal Voktor tiše a ukázal směrem k sedadlu řidiče. Ale Elara se ani nepohnula. Pevně se mu tiskla k hrudi a odmítala se pustit.

Voktor si povzdechl a pak jemně zavřel dveře u spolujezdce. Otočil se a opřel se o ně, pohledem sklouzl stranou — a v tu chvíli si všiml hloučku chichotajících se dívek opodál, které s telefony v rukou