Následující den

Cesta autem k lékaři probíhala v tichu.

A bylo to trapné.

Elara se tiskla ke dveřím a tvář měla opřenou o chladné sklo. Ani jednou se na Voktora nepodívala. Bez ohledu na to, jak moc na něj chtěla pohlédnout – nebo se k němu natáhnout, či se mu dokonce omluvit za tu facku –, nedokázala se k tomu přimět.

Voktor naproti tomu hleděl přímo před sebe. Čelisti měl zaťaté a volant svíral