Voktor se zamračil a zvedl se z masivního ergonomického křesla ve své kanceláři. Jeho hlas byl ostrý, rozkazovačný.

„Kotě. Co se stalo?“

Žádná odpověď. Jen zvuk jejího přerývaného dechu.

A pak – jiný hlas. Hlas, při kterém každý sval ve Voktorově těle zkameněl.

„Viděla jsi moje malé překvapení, holčičko.“

Kaelen.

Voktorovi ztuhla krev v žilách.

„Zlato, vrať se do studia,“ řekl rychle a už kráčel k