Elara se pomalu odtlačila od stolu, ke kterému ji přitiskl. Svraštila obočí a v jejích jemných rysech se usadil slabý mrak, když se k němu otočila čelem. On už přešel k prosklené stěně od podlahy až ke stropu a zíral dolů na zářící New York.

Jeho slova se jí točila v hlavě jako kletba, které se nemohla zbavit. Měla by zaklepat, než vstoupí do jeho pracovny.

Z rtů jí unikl tichý, zlomený smích, ale