„Ahhh – uhhh,“ Elarin sténání naplnilo vzduch, jednu ruku měla přitisknutou k okenní tabuli a druhou se pak vytáhla, aby se chytila Voktorových ramen a stabilizovala se při každém jeho hlubokém přírazu. Ústa měla otevřená v lapavém výkřiku.

„Ahh – ano, ano,“ vydechla a nehty se mu zaryla do ramen. Voktor na ni zíral, jeho modré oči byly v tlumeném světle kanceláře tmavé, slzy mu stále stékaly po t