Místností zazněly dva výstřely.

Amara pevně zavřela oči, tělo jí ztuhlo v očekávání nárazu, čekala, až jí kulky provrtají maso….

Ale nic nepřišlo.

Žádná bolest. Žádný oheň. Nic.

Srdce jí divoce bušilo o žebra, když se nadechla vzduchu, o kterém ani nevěděla, že ho zadržuje. Pomalu otevřela oči.

Rozšířily se jí úžasem.

Kousek od ní stál Voktor.

Nájemný vrah se zapotácel, z hrdla se mu vydralo přeru