**„Nech si ty kecy, Kaelene, a jdi rovnou k věci. Co sakra chceš?“ vyštěkl Silas a neklidně se zavrtěl v koženém křesle. Tlumené světlo v obývacím pokoji penthousu vrhalo na jeho tvář dlouhé stíny, které zvýrazňovaly napětí v jeho čelisti i to, jak mu obvázaná pravá ruka neohrabaně ležela na stehně.**

**Kaelen se opřel v plyšovém křesle naproti němu, jednu paži natáhl podél opěradla a na rtech mu