Valerica sledovala matku a sestru od dveří – Desdemonu, jak drží Elaru za obličej v obou dlaních, slzy stékající po obou tvářích a slova, která se přes sebe sypala v přerušovaném šepotu a smíchu. Jemně se usmála, v hrudi ji hřálo tak, jak už roky ne.

Pak mírně otočila hlavu.

Byl tam.

Voktor se opíral o vzdálenou zeď, ruce měl založené a oči upřené na Elaru, jako by nic jiného v místnosti neexistov