Clara

Už znám odpověď na Declanovu otázku, ale protože nechci působit příliš dychtivě, krotím své nadšení a odpovídám klidným tónem. „Bylo by mi ctí jet s vámi, pane Kincaidi.“

Declanovo obočí vystřelí až k linii vlasů a on na mě dlouhou chvíli jen zírá, než se mu celý obličej zkroutí smíchem.

„Bože, ty jsi takový podivín,“ v úsměvu se mu objeví dolíčky a já dostanu těžký záchvat motýlů v břiše, k