Declan

Clara přede mnou něco tají. Uplynuly dva měsíce od chvíle, kdy jsme přišli o dceru, a ačkoli stále truchlíme, je to lepší... nebo jsem si to alespoň myslel, dokud se Clara nezačala chovat divně. Nedokážu to přesně pojmenovat, ale je to, jako by měla něco na srdci, co nedokáže nebo nechce vyjádřit slovy.

Jednoho rána už toho mám dost a převalím se tam, kde spí. „Claro?“ zeptám se a přitisknu