Declan

Doklušu k čekajícímu autu, kde už Clara sedí. Nepřekvapuje mě, že nečekala venku. Je tam zima a řidič za mnou nestihne zavřít dveře dost rychle poté, co vklouznu dovnitř. Ale i když je venku mráz, úsměv mi z tváře nemizí.

Clara si toho okamžitě všimne. „Co tě tak dobře naladilo?“ zeptá se a očima mi už zkoumá obličej. „Řekla o mně tvoje matka něco hezkého, když jsem odešla?“

Ušklíbnu se jak