Clara

Noc strávím přilepená k Declanovu boku, ale mám pocit, že ho nedokážu obejmout dost pevně. Z jeho operace jsem neuvěřitelně nervózní, a když přijde ráno, obličej mám celý ulepený od soplů a slz. Cítím se jako dítě po hrozné noci plné nočních můr a držím se Declanovy paže, dokud už budík nelze dál ignorovat.

Declan zasténá. „Proč je ta věc tak hlasitá?“

Vydám ze sebe uchechtnutí. „To ty jsi h