Declan

Téměř o rok později

„WÁÁÁÁÁÁ!!!“

Otočím se v posteli a chystám se zakrýt si uši, když mě Clara kopne do nohy. „Jsi na řadě s dvojčaty,“ zamumlá a v temném pokoji zvedne jednu ruku. „Odstříkala jsem dvě lahvičky... jsou přímo támhle...“

Pálí mě oči z nedostatku spánku, ale přesto se mi podaří posadit se a otočit se ve tmě. Naši kluci – Ronan a Julian – křičí ve svých postýlkách hned vedle na