Gemma

Dveře výtahu se otevřou přímo do jeho bytu – otevřeného prostoru zalitého světlem pronikajícím okny od podlahy až ke stropu. Při pohledu na ten výhled se mi tají dech, zvlášť když je odtud vidět celé město, ale Julianovo tiché uchechnutí mě přiměje věnovat pozornost jemu.

„Klid,“ zamumlá a vede mě dál. „Ložnice je tudy a postel je dneska celá tvoje.“ Jeho ruka se krátce zdrží na mých bedrech