Harper

Nastalo ráno našeho brunche a já jsem uzlíček nervů. Jsem uprostřed třetího převlékání – hledám halenku, kterou by máma považovala za slušnou, ale která zároveň říká, že jsem kost – když mi napíše Ronan.

Ronan: Jsem venku. Vzal jsem si kravatu. I košili. Nemáš zač.

Vyhlédnu skrze žaluzie. Opírá se o auto tak nablýskané, že si říkám, jestli s ním nevyjel přímo z myčky. Jen na vteřinu si ho p