Elara vyšla před budovu firmy a uviděla Markovo auto, které na ni čekalo. Zamířila k němu a nastoupila na místo spolujezdce.

Otevřela dveře a vklouzla dovnitř. S úsměvem na tváři se k němu otočila.

„Moc se omlouvám. Musel jsi na mě čekat.“

Marek jen přikývl. „To je v pořádku. Pomáháš mi, to mi bohatě stačí.“

Nastartoval a vyrazil směrem ke svému domu.

Elara byla nadšená. Byla ráda, že může pro Mar