„Jsem jen pěšákem v jeho mocenské hře,“ pomyslela si.

Každý vždycky říká ty správné věci.

Lidé by neměli po ničem zoufale toužit. To věc jen zničí.

„Už jdu,“ řekla Kaelenovi, než zavěsila telefon.

Podíval se na Elaru a řekl:

„Vracím se do smečkového domu.“

Než Elara stihla cokoli říct, zmizel jako poryv větru.

Elara hleděla směrem, kterým Kaelen právě odešel.

Chvíli ani nemrkla.