Elara odešla z domu a zamířila do sirotčince. Když vešla dovnitř, přiběhlo k ní několik dětí.

„Sestra Elara je tady,“ volaly veselými hlasy.

Elara se na ně usmála a pak se sehnula, aby je objala.

Byly to děti, které si s ní vždycky rády hrály. Spíš než k dospívajícím sirotkům měla blíž k těm malým. Bylo jí jich hrozně líto, protože neměli rodiče, kteří by se o ně starali.

Takže kdykoli měl