**Pohled Killiana**

Slunce sotva proniklo skrze šedé mraky, když dorazil Kiernan. Chtěl vidět Alanu a já jsem rád, že tu je. Ten kluk měl v sobě věrnost, kterou jsem obdivoval, možná až moc pro jeho vlastní dobro. Otevřel jsem dveře a s kývnutím ho pustil dovnitř. Vypadal unaveně a vyčerpaně, jako by celé dny pořádně nespal.

Alana odpočívala v mé ložnici, konečně se jí do tváří po tom všem vracela