(Pohled Sienny)

Dveře nejdou zavřít.

Sedím na kraji postele, zírám do prázdného vchodu a v hrudi se mi kroutí frustrace. Lorenzo je vyrazil. Ani na vteřinu nezaváhal. Jednu chvíli jsem je vytěsňovala a v tu další už se probořil mou poslední vrstvou obrany, jako by to nic nebylo.

A teď jsou moje dveře k ničemu.

Stejně jako moje pokusy udržet si je od těla.

Měla bych se zlobit. Měla by vtrhnout dolů