POHLED: Sienna

Místnost byla prostoupena tichem, které rušil jen náš tichý dech. Ten polibek byl jako jiskra – praskající napětí, které mě zároveň uklidňovalo i zneklidňovalo. Cítila jsem jejich ruce na sobě, jak mě podpírají, uzemňují, ale nešlo jen o fyzický kontakt. Šlo o něco hlubšího. O něco syrového. Neomlouvali se jen slovy; každým dotekem, každým pohledem mi ukazovali, jak moc litují toho,