Sienna

Probouzím se pomalu, jako bych vyplouvala z hlubin teplého, tichého oceánu.

Končetiny mám těžké, jako bez kostí. V každé části mého těla je hluboká, uspokojená bolest – mezi nohama, na stehnech, v ohybu krku, kde mě jeden z nich políbil příliš silně. Měla bych se cítit zmlácená. Měla bych se cítit přemožená. Ale místo toho se cítím… v bezpečí. Opečovávaná.

Chráněná.

Postel je kokonem zamota