POHLED EMILIA

Zavřel jsem dveře a ten zvuk působil těžce, jako další věc, která s námi spadla do místnosti. Lorenzo se zhroutil do křesla a skryl obličej do dlaní. Donato přecházel v krátkých kruzích, čelist mu pracovala, ramena měl napjatá. Já jsem si vyložil nohu na stůl a snažil se uklidnit dech. Vypadali jsme jako muži, kteří byli zevnitř úplně vyprázdněni. Dlouhou chvíli nikdo nepromluvil. Ti