Pohled Sienny

S Fiammettou po boku působily chodby jinak. Kráčela s tou nenucenou sebejistotou, která pramenila z toho, že tu znala každý centimetr; její bosé nohy tiše šustily o vyleštěnou podlahu. V domě bylo ticho, až na náš smích rozléhající se širokými prostorami. Sluneční světlo proudilo vysokými okny a rozlévalo se po mramoru a pozlacených rámech na stěnách.

Fiammettin hlas snadno zaplňoval