Pohled Emilia

Dveře se za Donatem zavřely s prudkým bouchnutím, dost hlasitým na to, aby se zatřáslo sklo v policích. Rozbitá židle, do které předtím kopl, stále ležela na boku u zdi. Lorenzo tam chvíli stál jako zkamenělý a zíral na dveře, jako by potřeboval ještě vteřinu, aby sám něco nerozbil. Čelist měl zaťatou. Oči temné. Zamumlal pod fousy pár ostrých slov, než nakonec také odešel.

V pracovn