„Tak co si myslíš o mém bratrovi? Jsi tu dva dny, zamlouvá se ti?“ zeptala se Rowan a z místa spolujezdce střelila pohledem po Zaneovi, zatímco jeli směrem k Princetonu.

Zaneovy oči zůstaly upřené na silnici, ruce svíraly volant přesně v poloze deset a dvě. „Je chytrý. Tichý. Většinou si hledí svého.“

„Na to jsem se neptala.“

V autě na okamžik zavládlo ticho, než si Zane odkašlal. „Vrahové ze synd