Vance seděl na druhé straně pokoje. Jeho zelené oči na mně lpěly s intenzitou, ze které mě mrazilo v zádech. Po jeho prohlášení jsme upadli do napjatého ticha.

Dokázala jsem v jeho očích vyčíst ten vnitřní rozpor. Strach, že bych mohla zmizet ve vteřině, kdy se přestane dívat. Zoufalou naději, že zůstanu. Syrovou potřebu, kterou se tak usilovně snažil skrýt za svým vyrovnaným výrazem.

Vance si mys